Recenze CD: Zhi-Jong Wang hraje houslové koncerty Stravinského a Sibelia

04.06.2018

Houslistka Zhi-Jong Wang sáhla po dvou skvostech světové houslové literatury. Koncert Igora Stravinského se na koncertních pódiích hraje zřídka, koncert Jeana Sibelia takřka neustále. Hudební vydavatelství Accentus se nyní postaralo o vydání nahrávky, která vznikla ve slavném studiu Abbey Road v Londýně v červenci roku 2017. Ke spolupráci se sešlo výtečné symfonické těleso Philharmonia orchestra a to ve spolupráci s dirigentem Thomasem Sanderlingem, který je jedním ze tří synů slavného německého maestra Kurta Sanderlinga (1912-2011).

Se zvukem si v Londýně poradili skvěle a mám pocit, že právě tato nahrávka by vzhledem k svému špičkovému technickému puncu kvality mohla směle soutěžit o titul roku 2018. Uveďme proto i jména, která se o to vše zasloužila. Producentem snímku je nám již známé jméno Paul Smaczny, při nahrávání samotném se na celkovém obrazu záznamu nejvíce podílel producent Vilius Keras a zvukový mistr Donatas Kielius.

Orchestr ovšem připravil Thomas Sanderling a s čínskou virtuoskou přidal disku i nepostradatelnou uměleckou hodnotu. Bez ní by byla dokonala technická rovina k ničemu. Stravinskij se zde vyznačuje nervním vzruchem neustále nám připomínajícím skladatelův naturel a podmínky, ve kterých vyrůstal a po celý život se pohyboval. Houslistka je technicky na nejvyšší myslitelné úrovni a v ruském díle toho využívá k brilantnímu vyjádření barev. Nástroj zní neobyčejně zajímavě i v Sibeliovi. Máme jej přímo u ucha, ale vzhledem k rovnoprávnému rozložení dynamiky v konfrontaci s orchestrem obstává a my se ocitáme v koncertní síni a to jsme skutečně nemuseli udělat ani krok.

Nebudu zde tvrdit, že je nová nahrávka daných houslových koncertů tou nejlepší, kterou jsem kdy slyšel, patrně u Sibelia bych našel adekvátní odpověď zanedlouho, je ovšem nejoslnivější z hlediska rytmu a živelnosti. Došlo zde k jasné stylové i filozofické konfrontaci mezi dvěma rozdílnými díly a mezi dvěma rozdílnými kulturami. Čínská hráčka s evropským orchestrem je pro mě vždy vysoce atraktivní kombinace. Je patrné, že zde umělci dostali dostatečný prostor k realizaci svých představ, a že podmínky pro jejich uskutečnění dostali lokalitou Abbey Road snové parametry.

Jako bonus můžeme vnímat i zhruba devítiminutovou skladbu, která je zařazena na konec disku a pochází z hlavy čínského profesora Lu Pei (narozen 1956). Kompozice pro sólové housle nese název Drama - Beijing opera a je pro Zhu-Jong Wang výtečným příležitostí znovu a znovu demonstrovat své takřka neomezené hráčské možnosti. Skladba je to zajímavá, skladatel se v nepustil do experimentu a rozhodně zanechal neobyčejný dojem. Vytvořil dílo, které stojí za opakovaný poslech spolu s oběma slavnými skladbami, které mu na CD předcházejí.

Wang hraje na nástroj Stradivarius 1716 a věří mu stejně, jako každý věří svým nejlepším přátelům. Ví, co od něho může čekat, zvuk považuje za intimní a tajuplný. Ve velmi čtivém a neobyčejně zajímavém rozhovoru, který je součástí alba se do detailu zmiňuje o souvislostech, které neodmyslitelně patří k její profesi houslistky a osobnosti, která vnímá svět v mnoha souvislostech a pro kterou je umění všech oborů důležitým vodítkem k interpretaci hudby.

www.accentus.com