Recenze CD : Opravdový skvost – Joyce DiDonato a Il Pomo D´Oro

27.12.2016

Na labelu Erato vydává mezzosopranistka Joyce DiDonato svá alba pravidelně. Nově své síly spojila s hudebním tělesem Il Pomo D´Oro, které vzniklo v roce 2012 a jehož zaměření na operu jde ruku v ruce s instrumentálními koncerty v rozličném nástrojovém obsazení. Jméno soboru bylo vypůjčeno z názvu opery italského barokního skladatele Antonia Cestiho (1623-1669). Hudební uskupení se profiluje hrou na dobové nástroje a řadí se tak k těm, která se snaží rozeznít hudbu v autentické interpretaci. I na tomto disku tak můžeme slyšet překrásná a barvitě štědrá sóla nástrojů, jako jsou theorba či viola da gamba. Z celého ansámblu přímo prýští muzikantská oddanost k orchestru jako celku, souhra je příkladná, souznění jednotlivých nástrojů hovoří o souznění lidském. To se tak věrným způsobem propsalo do digitální podoby nahráváním v kulturním centru jihotyrolského Grand Hotelu Toblach.

Náš Gustav Mahler navštívil Toblach, který leží na severu Itálie blízko hranic s Rakouskem, jako host v létě roku 1908 a není divu, že právě jeho jméno nese sál, ve kterém se americká mezzosopranistka sešla s uměleckým vedoucím výše představovaného orchestru, ruským klavíristou a dirigentem Maximem Emelyanychevem (1988). Ten své hráče diriguje a doprovází od cembala, a pro DiDonato připravil výtečné umělecké podmínky, které ve výsledku natáčení mohly vést až k použití slova "skvost" v nadpisu této recenze.

Album je rozděleno na dvě části. V prvních sedmi skladbách, které vymezují "válku", nalezneme krom čtyř Handelových árií i dvě Purcellovy, zajímavostí je pak (ve světové nahrávací premiéře) sedmiminutová ukázka z pera italského mistra Leonarda Lea (1694-1744) s názvem Andromaca. Část "mír" obsahuje vedle ukázek z děl Handela a Purcella též dílo Claudia Monteverdiho a opět jednu světovou premiéru v podobě ukázky z díla Attilio Regolo Itala Niccoli Jommelliho (1714-1774). Je tedy co objevovat!

Joyce DiDonato je ve svém oboru jednou z několika mála pěvkyň, které tvoří vzorový příklad nezpochybnitelné vokální dokonalosti, které se vůbec dá uměleckými aktivitami dosáhnout. Kvalita jejího přednesu, jehož pilířem je výtečná technika, na nás promlouvá jak svými pružnými koloraturami, tak pevně drženými tóny či přechody mezi jednotlivými rejstříky. Ať vysoko či nízko, pořád je to lahodné karamelové zabarvení jejího hlasu, které je báječným vodítkem pro toho, kdo chce DiDonato rozpoznat mezi ostatními pěvkyněmi. Výrazem umí být něžná a plačtivá, jindy naopak její hlas burácí a je snad schopen přimět i modrou oblohu k pláči. Však se také album jmenuje "In war & peace - Harmony through music" a otázka, jež je položena v bookletu alba, zní "In the midst of chaos, how do you like peace?", má na témže místě i mnoho odpovědí od tak odlišných osob, jakými jsou jedenáctiletý chlapec z libanonského hlavního města Bejrútu nebo umělci tipu Alfreda Brendela či Riccarda Mutiho. Odpověď samotné Joyce DiDonato zní "I love", a tak není divu, že k tomuto překrásně graficky zpracovanému albu už není vůbec co dodat.