Wagner-Gala v Berlíně se Simone Young a Staatskapelle Berlin

16.03.2017

© Miloš Bittner - ElegantClassics (Camilla Nylund, Nikolai Schukoff)
© Miloš Bittner - ElegantClassics (Camilla Nylund, Nikolai Schukoff)

Dne 12. března se v Schiller Theater v Berlíně, dočasném sídle Státní opery Unter den Linden, před orchestr Staatskapelle Berlin postavila dirigentka Simone Young. V zajímavém dramaturgickém sledu představila program, který byl složen z úryvků děl Richarda Wagnera. Tzv. Wagner-Gala bylo až na výjimky koncipováno jako průřez tvořený z velkých hudebních ploch a celků.

© Miloš Bittner - ElegantClassics (René Pape, Anne Schwanewilms, Waltraud Meier, Simone Young)
© Miloš Bittner - ElegantClassics (René Pape, Anne Schwanewilms, Waltraud Meier, Simone Young)

Nejkratší scénou tak bylo hned na úvod "Dich, teure Halle..." z Tannhäusera v podání známé německé sopranistky Anne Schwanewilms. Nutno hned v úvodu přiznat, že se tento efektní kousek pěvkyni nepovedl ani udýchat, ani zazpívat a v paměti mohu najít velké počty živých scénických představení, ve kterých se tímto nádherným hudebním kusem blýskla nejedna i mnohem méně uznávaná pěvkyně. Kontrastem k tomu byl vokální přednes, jímž vždy zaujme a i tentokrát zaujal basista René Pape. Jeho monolog Hanse Sachse byl básní, která mi v uších bude znít ještě dlouho. Následovala scéna z druhého jednání Lohengrina a jako hlavní lákadlo bylo možno označit legendární Waltraud Meier. Její Ortrud má vše, co si lze vysnít. Prostor naplnila výrazem i hrůzou, a to nikoliv na úkor zpěvu. Báječným partnerem jí byl Wolfgang Koch, jehož Telramund je vyhlášenou záležitostí. Ke konci jejich výstupu se již berlínské publikum dostalo do toho nejvděčnějšího rozpoložení, pěvcům to dalo náležitě najevo a mohlo by se zdát, že jej operním výkonem strhnout více nelze.

© Miloš Bittner - ElegantClassics (Nikolai Schukoff, Camilla Nylund)
© Miloš Bittner - ElegantClassics (Nikolai Schukoff, Camilla Nylund)

Byla však na řadě Camilla Nylund a její Sieglinde. Ve svém výstupu přikovala do sedadel diváka svým hebkým, čistým a svůdně znějícím sopránem, který, byl-li by vyroben, zasloužil by si za design tu nejvyšší cenu! V průběhu celé závěrečné scény z prvního dějství Valkýry byla vokální dokonalostí, kterou publikum hltalo se zatajeným dechem. Jak Vídeňská státní opera, tak Bayreuthský festival se již jistě nemohou dočkat jejího brzkého vystoupené v této vrcholné roli světové hudební literatury. Báječným Siegmundem byl Nikolai Schukoff. Potěšil pevnými výškami, otevřeností a znělostí svého tenoru. Jeho témbr je sytý a čerstvý, technika nemá jakékoliv limitující faktory. O tom ostatně posluchače přesvědčil i ve scéně z druhého dějství Parsifala. Praha tohoto pěvce poznala v koncertním provedení Beethovenova Fidelia v květnu roku 2012 v rámci festivalu Pražské jaro. Schukoff byl tenkrát báječný Florestan!

© Miloš Bittner - ElegantClassics (Nikolai Schukoff, Camilla Nylund, Wolfgang Koch)
© Miloš Bittner - ElegantClassics (Nikolai Schukoff, Camilla Nylund, Wolfgang Koch)

Dojem z Anne Schwannewilms se zlepšil při poslechu scény z druhého jednání Lohengrina, byla to však opět Waltraud Meier, na které celý výkon pevně stál. Wolfgang Koch si zcela evidentně užil monolog z prvního dějství Bludného Holanďana. Jeho "Die Frist ist um" bylo výtečným ponořením se do nejtemnějších koutků rozervané námořníkovy duše.

© Miloš Bittner - ElegantClassics (Nikolai Schukoff, Anne Schwanewilms, Camilla Nylund))
© Miloš Bittner - ElegantClassics (Nikolai Schukoff, Anne Schwanewilms, Camilla Nylund))

Čím jiným zakončit Wagner-Gala, než tím nejúžasnějším, co Richard Wagner vytvořil? Ano, "Leb wohl, du kühnes, herrliches Kind", tedy Wotanovo loučení a následující kouzlo ohně bylo úžasnou demonstrací Papeho impozantního hlasu. Za pravdu mi dá ten, kdo jej ve stejné scéně slyšel před několika lety v Obecním domě v Praze.

© Miloš Bittner - ElegantClassics (Anne Schwanewilms, Nikolai Schukoff, Camilla Nylund, Wolfgang Koch)
© Miloš Bittner - ElegantClassics (Anne Schwanewilms, Nikolai Schukoff, Camilla Nylund, Wolfgang Koch)

Státní operní sbor pod vedením Martina Wrighta dokázal, že je tělesem špičkovým. Ve scénách z Tannhäusera a Mistrů pěvců norimberských byl navíc podpořen autentickou hrou Staatskapelle Berlin a večer tak může být označen přívlastkem nezapomenutelný.

© Miloš Bittner - ElegantClassics (Staatskapelle Berlin)
© Miloš Bittner - ElegantClassics (Staatskapelle Berlin)