Spartacus - skvost v podání Bayerisches Staatsballett v Mnichově

17.04.2019

Photographer © Wilfried Hösl
Photographer © Wilfried Hösl

Už jen samotný pohled do orchestřiště samozřejmě hovoří o tom, jaká hudba bude v daný večer doprovázet baletní představení. V Bavorské státní opeře to byl dne 15. dubna obrovitý instrumentální aparát, které už předem avizoval, že se bude jednat o hudbu Arama Chačaturjana (1903-1978). Právě probíhající Ballettfestwoche 2019 (festivalový týden od 11. do 18.4.)hostí atraktivní jména tanečníků a tanečnic a už tak skvostný výčet sólistů Bavorského státního baletu byl a je v těchto večerech doplněn o jména jako Maria Shirinkina, Vladimir Shklyarov, Ashley Bouder, David Hallberg, Alina Somova, Natalia Osipova, Anna Laudere či Edvin Revazov. K zhlédnutí jsou tak např. balety Jewels, Dáma s kaméliemi, Oněgin, Anna Karenina, Alenka v říši divů a další.

Photographer © Wilfried Hösl
Photographer © Wilfried Hösl

Doslova legendární Spartacus v choreografii Jurije Grigoroviče zažil svou premiéru v Mnichově (scéna a kostýmy od Simon Virsaladze), v prosinci roku 2016, mnou navštívené představení pak bylo v pořadí dvaadvacáté. Nestihnete-li navštívit toto představení v sezóně letošní, pak věřte, že i pro tu příští v překrásném městě na řece Isar připravili celkem sedm provedení.

Photographer © Wilfried Hösl
Photographer © Wilfried Hösl

V titulní roli se představil Osiel Gouneo, přesdvědčivý tanečník, který mě zaujal už jako Oněgin. Spartacus je pro něho role, po které musel prahnout. Rodák z Kuby, atletický osvalený typ, se zdá být co do síly nezničitelný. Ani ke konci představení u něho nelze pozorovat jakýkoliv náznak únavy. Jeho energičnost naznačuje, že by si celý večer zopakoval ve stejné kvalitě dvakrát. Skoky měly délku, výšku, stabilitu, ladnost i militantní akcent, práce s pouty nadchla, ve svém těle jako by měl pomyslnou osu, která mu umožňuje perfekcionistické otočky. Partnerkou mu byla oblíbená Ruska Ksenia Ryzkova (Phrygia), první sólistka souboru Bavorského státního baletu. Ideální výškou a postavou celkově byla pro Gounea vzornou a vzorovou partnerkou. Ať v krocích či elegantních pohybech, ať na rukou Spartaka či v kontaktu se zemí, vždy dostávala svému jménu a i její výkon ozdobil celý festivalový večer.

Photographer © Wilfried Hösl
Photographer © Wilfried Hösl

Dívka s nejkrásnějšíma očima v dějinách baletu, to je Prisca Zeisel (Aegina). Rodačka z Vídně ovšem oplývá nespočtem dalších půvabů a všechny jsou vzácně skloubeny do osobnosti tanečnice, umělkyně, která jakoby neznala hranice mezi tím, co lze zatančit a tím, co již zdánlivě nelze. Oslňujícím způsobem působí ve své komplexnosti, která je ovšem poskládána z mnoha podstatných detailů, jež lze nalézt ve výrazu, expresivitě, v již zmíněných očích a úsměvu, stejně jako v technických schopnostech samotných. Ty souzní s hudbou a pohyb oplývá dokonalou koordinací. Žádný prvek není ponecháván náhodě, absolutní sebekontrola je samozřejmostí. To vše je podpořeno velkou dávkou přirozenosti, která ze Zeisel dělá jednu ze tří nejvíce okouzlujících sólistek, jaké jsem kdy viděl - a dodávám zde, že druhou je též mnichovská tanečnice, nikoliv ale v pořadí, čistě ve výčtu, je primabalerína Laurretta Summerscales.

Pyšný Říman, voják tělem i duší, tak byl podán Crassus. Postaral se o to sólista Emilio Pavan, který jak ve výstupech sólových, tak ve scénách ansámblových prodal veškerý svůj um a byl za to od publika, stejně jako všichni výše zmínění po zásluze odměněn dlouhotrvajícím potleskem. Australan se mi nesmírně líbil v každém okamžiku, mám-li ale jeden přeci jen vyzdvihnout, byl to právě prohraný souboj se Spartakem, který dodal dojem té nejvrcholnější úrovně.

Photographer © Wilfried Hösl
Photographer © Wilfried Hösl

Souboj to v daném večeru ale nebyl, jak všichni, kdo Grigorovičovo libreto znáte, jediný. Výraznou stopu pro vzpomínku na velmi dlouhou dobu zanechal i zkušený Zachary Catazaro. Ač tento muž se svým sokem Spartakem souboj v prvním jednání prohrál, byl to vzhledem k většímu vzrůstu právě on, kdo v dané scéně působil impozantněji a majestátněji. Catazarova přítomnost v daném večeru byla pro celé představení dalším pilířem, dalším elementem, který jej posunul do nejvyšších pater baletního umění.

Photographer © Wilfried Hösl
Photographer © Wilfried Hösl

Bayerische Staatsorchester byl energicky a ohnivě řízen Karenem Durgaryanem. Tento Armén, rodák z Jerevanu, připravil pro večer orchestr znamenitě - tak jak se sluší pro hudebníka, jež řídí partituru skladatele, který byl též Armén. Úchvatné rytmy, skvěle vedená sóla jednotlivých nástrojů, pozorná a efektní práce s dynamikou, to vše charakterizuje jeho dirigentský přístup. Navíc ta báječná akustika Bavorské státní opery! Nutno si zde - vzhledem k celkové špičkové kvalitě celého souboru Bavorského státního baletu a orchestru, který jej tak obdivuhodným způsobem doprovází, postesknout nad tím, že není ze zdejších baletních představení realizován video záznam a že tak nejsou vydávána žádná DVD a Blu-ray disky. Proč to? Vždyť je tu opravdu špička všech špiček.