Recenze CD - Mahler - 8. symfonie - Jonathan Nott

30.08.2016

Obal SACD 8. symfonie s Jonathanem Nottem
Obal SACD 8. symfonie s Jonathanem Nottem

O málokteré skladbě světové proslulosti si dovolím tvrdit, že je tím nejhorším, co její autor zkomponoval, ale že je zároveň i úžasnou kompozicí nemající jakékoliv srovnání. Takto vnímám Mahlerovu osmou symfonii, jejíž provedení bývá velkou vzácností. Potkat se s ní v koncertní síni není lehkým úkolem a spíše se někdy dočkáváme tak nedůstojných a nepromyšlených produkcí, jakou byla ta na Pražském jaru v roce 2011.

Do rukou se mi dostal hybridní SACD disk, který pochází z dílny švýcarského vydavatelství TUDOR, a osmá je na něm zachycena v podání Bamberských symfoniků a jejich někdejšího anglického šéfdirigenta Jonathana Notta. Nahrávání se uskutečnilo v Konzerthalle Bamberg v červenci roku 2010 a bylo k němu přizváno mnoho významných pěvců. Kromě Sboru Bamberských symfoniků a Windsbacherského chlapeckého sboru to dále byl i Český filharmonický sbor Brno se sbormistrem Petrem Fialou.

Už úvodní spektrum zvuku při "Veni, creator spiritus" předznamenává, jak erudovaným způsobem bylo zacházeno s rozestavěním mikrofonů a jak se dirigentovi a inženýrům ve studiu podařilo zachytit akustické přednosti bamberské koncertní síně. Vypořádali se s nástrahami při sestavování finálního zvukového obrazu tvořeného obrovským instrumentálním aparátem, doplněným o veledůležité varhany, sbory a sedmičlenný ansámbl sólistů. Nott našel dynamické vrcholy, zhostil se na výbornou přechodových pasáží, ve kterých excelují hráči jednotlivých nástrojů, nastavil šťavnaté smyčce, našel způsob, jak nechat vyniknout lidský hlas a zároveň mu nedat prostor, který by zněl na úkor jiných složek. Nad sborem andělů se tají dech, nad nádhernými hlasy některých sólistů zůstává rozum stát.

Nedávno byl vydán komplet symfonií Gustava Mahlera s Jonathanem Nottem
Nedávno byl vydán komplet symfonií Gustava Mahlera s Jonathanem Nottem

Manuela Uhl má soprán nesmírné krásy a harmonické štědrosti. Totéž lze říci i o Michaele Kaune, která je nepřehlédnutelná díky svému podmanivému témbru. Mezi dalšími ženskými hlasy slyšíme Marisol Montalvo, Liobu Braun a Janinu Baechle. Z mužů ve mně největší dojem při poslechu snímku nechává basbarytonista Albert Dohmen, skvěle školený a průzračně čistý hlas přidává barytonista Michael Nagy a své velké momenty přináší i tenorista Stefan Vinke.

Již dlouho jsem v záznamu na CD neslyšel Mahlerovu osmou v tak fascinující komplexnosti, barvitosti a umělecké vyrovnanosti, jako ji nacházím u Jonathana Notta a dnes již Hrůšových Bamberských symfoniků! A to jsem vcelku nedávno poslouchal Soltiho (Chicago symphony orchestra - 1971), Tennstedta (London philharmonic orchestra - 1986), Maazela (Wiener Philharmoniker - 1990), Bouleze (Staatskapelle Berlin - 2007) a Haitinka (Concertgebouw Amsterdam - 1971).