Recenze CD: Jasná zpráva, přímá zpráva – Direct message od trumpetistky Matilty Lloyd

12.12.2018

Budeme-li upřímní, koncertů, na kterých by zněla sólová trubka, pokud je zcela záměrně nevyhledáváme, není během života běžného posluchače mnoho. Jako velmi důležitou náhražku lze tedy vnímat i nově vydané album Direct message, kterým se právem může chlubit jak sympatické a ambiciózní vydavatelství Orchid Classics, tak hlavní protagonistka nahrávky, britská trumpetistka Matilda Lloyd. Nedávná vítězka několika významných instrumentálních soutěží (jmenujme alespoň francouzskou Éric Aubier International trumpet competition) si v létě roku 2016 odbyla svůj sólo debut na BBC Proms a zhmotnění svého umění v podobě recenzované nahrávky bylo velmi logickým krokem.

Zaznamenává totiž pronikavý talent, jenž se potkává se zkušeným, avšak stále ještě též mladým pianistou Johnem Reidem. Spolu utváří dvojici, která se nebojí vydechnout (hovoříme zde o principu tvorby zvuku v nástroji jménem trubka) a zároveň šlápnout a uhodit do pedálu (zde o klavíru). Nikterak však nepřekračují hranici expresivity přespříliš, oheň, planoucí v jejich očích, je bez ustání krocen vytříbenou hudební linkou, ukázněností, která ze všech skladeb dělá posluchačský zážitek.

Nahrávka byla realizována koncem roku 2017 a začátkem roku 2018 v Brittenově studiu (uznejte, že to zní podobně jako Bittnerově) v Snape Maltings a producentu a zvukovému mistru Patricku Allenovi neunikl jediný detail, který nabízí a dokáže vyjádřit blýskající se nástroj Lloyd. Co je však důležité, z celkového pohledu na obsah CD neunikla ani špetka nálady, či atmosféry, kterou si svým kompozičním uměním přáli vyjádřit samotní komponisté. Na disku se jich sešlo celkem šest. Jejich věkové rozpětí je pak obdivuhodné. Georges Enescu, jež je autorem působivé kompozice Légende, se narodil roku 1881, Deborah Pritchard, která zkomponovala neobyčejné dílo Seven Halts on Somme s odkazem na malby Hughie O´Donoghue, je narozena roku 1997. Giles Swayne (1946) je zastoupen dvoudílnou skladbou Sangre Viva, která demonstruje velmi zajímavou techniku, jenž lze při kompozici skladeb pro trubku použít, zejména druhá část Sueno (sen) toho k poslechu přináší opravdu mnoho zajímavého a zde mám na mysli i klavírní umění Johna Reida. Zde ještě dodám, že nás na první pohled trochu mate booklet, který uvádí, že je první část skladby dlouhá necelou minutu. Skutečností je ale fakt, že je to o plných deset minut více. Matilda Lloyd svou nebojácnou hrou kamsi odfoukla jedničku před nulou. Chybka, která se stane.

Výrazným způsobem zapůsobí i op. 1 Petera Maxwella-Davise (1934-2016). Sonáta pro trubku a klavír je nositelkou velkého kompozičního mistrovství, které zúčastnění sólisté (ano, nazvěme je tak oba) hrají skutečně bravurně. Jacques Castérede žil v letech 1926 až 2014. I prostřednictvím nahrávky přítomné sonatiny, jež je životem protkanou skladbou, která si přímo říká o opakovaný poslech, však bude žít věčně. Nemůže se nelíbit Sarabanda a finále Raymonda Montbruna (1918-1994) a skladba Direct message, po které je pojmenováno samotné album a jež právě pro toto album vznikla. Jejím autorem je mladičký Alex Woolf (1995) a i jeho kompozici sama Matilda Lloyd velmi erudovaně ve svém průvodním bookletu popisuje a dokládá a doplňuje tím originalitu, objevnost a přitažlivost celému albu.

www.matildalloyd.com

www.orchidclassics.com