Sedlák kavalír a Komedianti v Semperoper Dresden se soprány Herlitzius & Giannattasio

05.07.2017

© Daniel Koch - Semperoper
© Daniel Koch - Semperoper

Koprodukce s Velikonočním festivalem v Salzburgu přinesla posluchačům do drážďanské Semperoper již šesté představení nerozlučné dvojice oper Sedlák kavalír Pietra Mascagniho a Komediantů Ruggera Leoncavalla v známé inscenaci Philippa Stölzela. Večer byl prezentací několika krásných hlasů, zejména debut Evelyn Herlitzius v roli Santuzzi byl očekáván s velkým napětím. Zároveň to byla zcela jistě touha slyšet tuto velkou umělkyni v nějaké italské opeře. To, že je zcela excelentní a nenahraditelná v repertoáru německém, nutně nemusí znamenat fakt, že stejným způsobem nadchne v díle pro její kariéru ne zcela obvyklém. Rozhodující pak může být i fakt, že jednu z největších osobností světové opery milovníci italského repertoáru třeba ani neznají. To též proto, že se třeba i z podivných důvodů německé opeře vyhýbají.

© Daniel Koch - Semperoper
© Daniel Koch - Semperoper

Trochu zbytečně však maluji čerta na zeď, vždyť právě Semperoper patří ke scénám, na kterých diváci její pěvecké i herecké výkony znají dokonale. Výkon sopranistky dokázali na konci představení patřičně odměnit potleskem a pro Herlitzius to byl důkaz toho, že Santuzza i divadlo v Drážďanech bylo zvoleno dobře. "Voi lo sapete, o mamma..." bylo překrásné! Zoufalství v srdci přetavené v zoufalství v hlase v kombinaci s tragicky akcentovaným a nepřízní osudu podbarveným témbrem, to byly chvíle, na které se nazepomíná. O překrásně podaném duetu, kdy se Herlitzius na pódiu potkala s italským tenoristou Stefanem La Collou, lze hovořit v duchu podobném. La Colla, rodák z Turína, zaujal jako Turiddu od prvních chvil svým zjevem i hlasem. Můžeme v něm spatřovat velkou oporu italské opery pro příštích dvacet let. Hlas má zdravý, ohebný a zvučný, výborně artikuluje, z tónu do tónu přechází s velkou elegancí, výšky znějí kultivovaně a hloubky oble. Markus Marquardt exceloval v roli Alfia. Strach vyvolával výrazem jak své tváře, tak svého hlasu. Jeho basbaryton je ocelově pevný, výšky perfektně posazené, italské bel canto je mu stejně blízké jako role Wagnerovy či Straussovy, ze kterých jej výborně znám. Lola v podání chorvatské pěvkyně Jeleny Kordić byla hlasem i postavou znamenitým doplněním výše zmíněné ústřední trojice.

© Daniel Koch - Semperoper
© Daniel Koch - Semperoper

Markus Marquardt se o přestávce mezi jednotlivými operami proměnil v jiného člověka, nádherný hlas mu však v těle zůstal, a tak i v Komediantech bylo možné obdivovat jeho slizkého Tonia. Vladimir Galouzine se jako Canio publiku líbil, ano, v mnoha momentech je jeho projev exaltovaně vzrušující, jeho témbr je čímsi atraktivní, zároveň se ale objevuje lehký otazník nad technikou, která je upřímně řečeno svérázná. To však vzhledem k jeho vcítění se do role není rozhodující a skutečně si své bouřlivé ovace zasloužil. Vrcholem Komediantů však byl výkon italské sopranistky Carmen Giannattasio, jejíž hlas je skutečným pohlazením, čistým jako rosa v okamžiku prvního ranního prosvětlení sluncem. Paleta barev jejího hlasu je snad nekonečná, jasnou žlutooranžovou barvou září ve výškách, temnějšími odstíny okouzlující modré působí v poloze střední a hluboké. Je to komplexní umělkyně s pokladem v hrdle a nemohu se dočkat, až ji uslyším v některém dalším představení.

© Daniel Koch - Semperoper
© Daniel Koch - Semperoper

Ital Stefano Ranzani byl více než povolaným dirigentem, který se postavil před Staatskapelle Dresden a hudbu své rodné země podal s velkým přehledem. Dosáhl poptávaného účinku, pěvcům byl výborným partnerem a pod jeho vlivem lze hovořit o autentickém a umělecky hodnotném provedení. Sbor pod vedením Jörna Hinnerka Andresena byl skvělý též a doplnil tak poslední prvek, který zajistil výtečný dojem z tohoto italského večera v zemi našich německých přátel.