Recenze CD: Houslové koncerty Josepha Haydna a Pietra Antonia Locatelliho v podání Lisy Jacobs

01.09.2018

S pouhým ročním rozestupem vydal nedávno label COBRA RECORDS dva kompaktní disky, na kterých své ryzí houslové umění prezentuje strhujícím způsobem holandská houslistka Lisa Jacobs. Tak jak pozitivně působí na fotografiích v perfektně graficky provedených průvodních bookletech, tak pozitivně a jiskrně působí její instrumentální výraz.

Houslové dílo Pietra Antonia Locatelliho (1695-1764) i Josepha Haydna (1732-1809) se nahrávalo ve městě Rhenen (Locatelli v roce 2016, Haydn v roce 2017), za jehož jednu dominantu lze označit i kostel Cunerakerk. O tom, že bylo místo zvoleno vhodně, svědčí zvukový obraz obou nahrávek. Ten je na chlup stejný (však se také vždy sešel totožný nahrávací a umělecký tým) a nebyl šit horkou jehlou. Dosaženo bylo výtečného výsledku. Dbalo se na věrné zachycení jak nástroje sólového, tak doprovázejícího smyčcového ansámblu. Svěže a zvukomalebně ovšem zní i cembalo, pomocí kterého do světa staré hudby promlouvá cembalista Jan van Grootheest.

Lisa Jacobs je sólistkou velkého jména, u nás doposud neprávem opomíjeného. Již ve věku 17 let debutovala s Riccardem Chaillym a jeho Concertgebouw orchestra. Její úsměv na fotografiích září stejně, jako její housle na obou nahrávkách, je i autorkou průvodních slov k oběma albům. Vztah k Haydnovi i Locatellimu má pevně v těle a krvi. V případě Haydna si do houslových koncertů (č. 1, č. 3 a č. 4) dovolila zakomponovat i své vlastní kadence, které, jak sama uvádí, jsou stručným vyjádřením jejích myšlenek, které mají dodat špetku jejího vlastního muzikantského charakteru do mistrových skladeb. Podařilo se jí to na výbornou. Jedná se o jiskrnou a vzrušující interpretaci, která je na špičkové úrovni doprovázena hrou čtrnáctičlenného ansámblu, jenž nese název The string soloists (Lisa Jacobs je uměleckým vedoucím, smyčcový soubor funguje od roku 2015). Název je skutečně autentický, vždyť každý jednotlivý člen tohoto komorního uskupení zní tak, jako by byl sám sólistou. Osmašedesát minut strávených s hudbou Josepha Haydna může být bezprostředně po poslechu vystřídáno čtyřiašedesáti minutami noblesního Pietra Antonia Locatelliho. Rodák z italského Bergama, který nakonec strávil část svého života příznačně i v Amsterdamu (kde také zemřel), je na disku reprezentován též třemi houslovými koncerty. Jedná se o opus 3 a zahrnuty jsou houslové koncerty č. 1, č. 2 a č. 4.

Osobně mi přijde nejzajímavější koncert první, nepřeberné množství kouzelných pasáží ovšem odkrývají i koncerty ostatní. Celkově Locatelli houslistce nádherně sluší a měl-li bych být dotázán, zda volím nahrávku Haydna či Locatelliho, lehce uvažuji o volbě mistra italského. Věc je to ale vzhledem k astronomicky vysoce položené laťce natolik obtížná, že je možné, že po poslechu o několik měsíců či let později (na které se mimochodem jednoznačně chystám a těším), bude volba nakloněna Haydnovi.

Na svět se pomalu ale jistě dere další lákavé dvojalbum labelu Cobra Records, na kterém figuruje Lisa Jacobs a její nástroj Rugieri z roku 1963. Nese název "24 caprices op. 1 for violin solo" a není možné pochybovat o tom, že i jeho poslech bude stát za to! Pro rok 2019 je pak plánováno album, na kterém s Bremer Philharmoniker představí houslový koncert Carla Nielsena. Dočkáme se jednoho dne i Antonína Dvořáka?

www.lisajacobs.nl
www.cobrarecords.com