Recenze CD: Gidon Kremer hraje preludia Mieczyslawa Weinberga

Label Accentus je mimo jiné velmi sympatický tím, že se dokáže pustit do realizace nahrávek, které zrovna neevokují jistý komerční úspěch. V případě nahrávek 24 preludií Mieczyslawa Weinberga je to ovšem zejména interpret, který lehce dramaturgicky odvážný projekt vyrovnává. Je tu pak ovšem i samotné sté výročí od narození polského skladatele, které by mělo potenciální zájemce o tento disk přesvědčit o jeho koupi. A já jej nebudu doporučovat až na konci tohoto textu, učiním tak ihned. Vše, co se týká tohoto snímku se totiž náramně podařilo.

Preludia byla originálně Weinbergem zkomponována pro Mstislava Rostropoviče, slavný violoncellista je však nikdy nehrál. Mají extrémní výrazovou rovinu, erupce emocí z nich přímo tryskají. Posluchač je jimi pohlcen, zcela nepochopitelné pak je, jak jejich interpretaci může přežít samotný interpret. V našem případě je to již nyní legendární Gidon Kremer. Ten provedl úpravu pro nástroj svůj, světová nahrávací premiéra se uskutečnila v Litvě (Paliesiaus Dvaras) v prosinci roku 2017 a my ji nyní máme naservírovánu v zvukově špičkové kvalitě, kterou může pokazit snad jen použití nevhodných sluchátek - v rychlosti mě napadá například značka Sennheiser.

Antanas Sutkus a jeho černobílé fotografie dokreslují do vizuální podoby to, co úžasným způsobem v podobě zvuku svých houslí přehrává Kremer. Dílo op. 100, pochází z roku 1969 a Kremer pomocí houslí nenaznačuje, nýbrž zvýrazňuje, jaký byl Weinberg skladatel, jaký byl originální mistr, jehož kompoziční charakterističnost lze vystopovat v mnoha dílech pro velký orchestr i pro ansámbl komorní, či instrument zcela sólový.

Toto CD Vás bude bavit, protože je absolutně originální, s čímkoliv nepoměřitelné, precizně nahrané (Vilius Keras a Aleksandra Keriene - producent Paul Smaczny), bez diskusí dokonale zahrané a efektem takové, že Vás přinutí se poohlédnout po dalších skladbách Weinbergových, která se rozhodně zvýšenou pozornost zaslouží.