Korngoldovo Mrtvé město s Manuelou Uhl a Burkhardem Fritzem v Semperoper Dresden. Diriguje Dmitri Jurowski

02.01.2018

Photographer © David Baltzer
Photographer © David Baltzer

Otevře-li na jevišti za účelem zpívání ústa Manuela Uhl, z pocitu čehosi krásného divák v obecenstvu jaksi nekontrolovaně otevírá ústa. Při zpěvu tenoristy Burkharda Fritze naopak ústa přivírá. V okamžicích, kdy zpívá jen jeden z těchto pěvců, by to bylo jedno, horší situace nastává v případě duetu, kdy si člověk připadá jako vánoční kapr.

Nyní trochu vážněji. Burkhard Fritz je dobrý pěvec, jeho tenor ovšem nepatří k těm nejzajímavějším, které lze na nejvěhlasnějších evropských pódiích slyšet, proto výše uvedený pokus o vtip o několik řádků více. Jako Paul v nové inscenaci Davida Bösche v drážďanské Semperoper zazpíval spolehlivě a ve skutečnosti zde bylo mnoho okamžiků, které si zaslouží uznání a nikoliv příkrý soud. Za velikost daru, který mu příroda nadělila ve formě hlasu, jež nepatří k mým oblíbeným, avšak může patřit a zcela jistě i patří k oblíbeným u jiných diváků, nemůže. Zcela jistě do svého uměleckého působení a vývoje dává vše, co může a je jen mou "smůlou", že se s ním vcelku často v operních představeních setkávám.
Photographer © David Baltzer
Photographer © David Baltzer
Opačný pocit mám z německé sopranistky Manuely Uhl, kterou bych si přál slýchat častěji. Dosavadní dvojnásobná zkušenost s jejím pojetím Chrysothemis (Deutsche Oper a Semperoper) je až příliš malou ochutnávkou z jejího velkého umění. To si bude možné plně vychutnat až se Sentou, Elzou, Alžbětou, Maršálkou, Salome, Císařovnou či Sieglindou, tedy s rolemi, které má pěvkyně nastudované a již je i ztvárnila na mnoha evropských scénách. V Mrtvém městě byla hlasově oslnivou Mariettou, kdy si bravurně pohrála s veškerými nástrahami této náročné role a její výkon byl z kategorie nejvyšších.
Photographer © David Baltzer
Photographer © David Baltzer

Stejně jako dokáže ovládat svůj hlas Christoph Pohl, ovládá tento pěvec i invalidní vozík, na který byl v rámci inscenace pro roli Franka posazen. Hřejivý, znělý a zaoblený baryton je podmanivou součástí každého představení, které jsem s tímto umělcem zažil, ne jinak tomu bylo v případě Mrtvého města. Christa Mayer menší rolí Brigitty doplnila svůj repertoár o roli, která je jednou z mnoha, jež může někdo těžko přednést lépe.

Photographer © David Baltzer
Photographer © David Baltzer

Vizualizace snu druhého jednání i reálnost krajních dějství je pevně v rukou režiséra Davida Bösche, který nás mysteriózně a hororově laděným příběhem provede tak rychle, že máme pocit, že bychom si celé dílo chtěli po jeho bezprostředním skončení prožít ještě jednou. Tomuto faktu dopomáhá i úžasná vizualizace videa na zadní stěnu scény v podání Patricka Bannwarta. Staatskapelle Dresden je řízena Dmitrijem Jurowskim, pro kterého bylo nastudování Korngoldovy překrásné partitury ve skvostné dražďanské opeře úspěšným debutem. Příkladně našel rovnováhu mezi orchestrální dynamikou a hlasy pěvců, zaměřil se na detail i větší hudební plochy. Celkově to bylo velmi zajímavé provedení.

Photographer © David Baltzer
Photographer © David Baltzer