Recenze CD: Kirill Karabits a Staatskapelle Weimar. Výborná kombinace pro hudbu Richarda Strausse na labelu audite

20.11.2018

Na území spolková země Durynsko se nachází několik měst, které stojí za pozornost. Těmi nejvýznamnějšími jsou Erfurt a Weimar. Zejména druhé jmenované město přímo překypuje kulturní historií, která je zcela mimořádná. Nahrávací společnost audite chvályhodně navazuje na vše předchozí tím, že nahrává zvuk Staatskapelle Weimar a dál jej distribuuje. To, že je i toto relativně méně známé symfonické těleso na špičkové umělecké úrovni je slyšet na nahrávce, která vznikla v prosinci roku 2017 ve Weimarhalle.

Ukrajinský dirigent Kirill Karabits (1976) je znám především díky své umělecké éře u Bournemouth symphony orchestra. S tímto tělesem realizoval řadu hodnotných nahrávek, na které nyní navazuje se Staatskapelle Weimar. Album se sedmdesáti minutami hudby Richarda Strausse má semknutou koncepci, která mi velmi vyhovuje. Symfonické básně Macbeth, Don Juan a Smrt a vykoupení přirozeně souvisí s érou Richarda Strausse ve Wiemaru a jedno z historických kulturních center Evropy může být právem pyšné, že i slavný německý komponista patří mezi ty umělce, kteří se podíleli na formování jeho nesmírného uměleckého bohatství.

Slyšet německé těleso, jak hraje německého skladatele, je příjemné. Je-li ovšem přítomno koření v podobě slovanského dirigenta, můžeme si být jisti, že sice uslyšíme něco jiného, než je tradiční německá dirigentská škola (kterou mám nesmírně rád). Karabits, zdá se, čte Straussovu hudbu "lehce" jinak. Je to ale svěží přístup, který může být brán jako odpověď na interpretaci Kempeho, Böhma či Karajana. Hudba není dogma a její interpretace a vnímání už vůbec. Pokud je naše duše otevřena, splyne i s pojetím, které se nám od Karabitse dostává. A v kruhu se opět dostáváme k Staatskapelle Weimar a jejím muzikantům. Ti dokáží přednést jak lahodně znějící sóla, tak unisono hru, která se blýská souhrou a příkladným hudebním cítěním.

Nejvíce se mi z výše zmiňovaných děl pravděpodobně zalíbil Macbeth. Je opravdu prošpikován detailní paletou výrazů. Zde jako by se hráči i maestro nejvíce do hloubky zaobírali myšlenkou Shakespearova literárního podkladu. Výsledek je nesmírně koncentrovaný a snad až srdceryvný. Na albu nás ovšem čeká i čtvrtý kus, kterým je sedmiminutový Festmarsch v C dur (Trv 157), nádherná skladba, která ještě více otvírá dveře do života Straussova mistrovství. Jedná se o skutečnou specialitu, která byla nahrávací společností audite zaznamenána se speciálním svolením Straussovy rodiny. I toto je důvod, proč si novinku pořídit.


www.audite.de