Její pastorkyňa v Liberci

06.01.2017

© Divadlo F. X. Šaldy v Liberci
© Divadlo F. X. Šaldy v Liberci

Divadlo F. X. Šaldy v Liberci má na facebooku čtyři tisíce příznivců. Na tuto chvályhodnou aktivitu a s ní související propagační příspěvky divadla na této sociální síti (což je skutečně strašidelný pojem) aktivně, po zevrubném projetí příspěvků poslední doby, kliknutím reaguje 0.5% z nich, procentuální výsledek počtu komentářů by mohl být odhadem kolem 0.05%. Toto jsou typické statistiky všeobecně a doufejme, že samotné příspěvky čte v každodenním spěchu více lidí. Na novoroční koncert pořádaný Klubem přátel liberecké opery a baletu (4. ledna v Malém divadle v Liberci) sopranistky Lívie Obručník Vénosové dorazilo přibližně osmdesát posluchačů. Takto "vysoký" počet příznivců s upřímnou radostí uvítala sama pěvkyně a byla potěšena přítomností dvou mladých lidí. Zbytek návštěvníků byly ženy (cca 95%) v mnou odhadovaném průměrném věku hodně nad sedmdesát let.

Výše popsaná fakta jsou uvedena s jak s respektem k lidem, kteří pracují na propagaci Šaldova divadla, tak s úctou k těm, kteří tak příjemnou akci, jako bylo setkání Klubu přátel, organizovali a navštívili ji. Nejvyšší míra poděkování musí mířit i k paní Obručník Vénosové, jež zájemcům o operní a pěvecké řemeslo k začátku roku 2017 i přes své rodinné a profesního vytížení darovala vzácné chvíle povídání, zpěvu, upřímnosti a své mladé umělecké a lidské energie. Zpěv se střídal se zábavným, upřímným a humorným povídáním, do kterého se zapojovalo i přítomné publikum. Toto dvouhodinové zastavení bylo báječnou kulturní změnou a vítanou zkušeností, na kterou se nezapomíná.

Nyní se již dostávám k důvodu tohoto povídání. To, že se Janáčkova Její pastorkyňa v Liberci povedla v mnoha ohledech, je jednoznačné. Je však zdrcující, jak je divadlo i na takto zdařilou produkci málo navštěvováno. Zcela prázdné řady a celkově poloprázdné divadlo není pro dnešní společnost dobrou vizitkou a je zcela jisté, že i samotným umělcům by se lépe dělalo umění, které by oslovilo mnohem širší spektrum lidí. Není to samozřejmě problém Liberce, je to problém všech divadel v naší zemi, je to problém všech divadel po celém světě. Argumentovat příkladem věčně plné Vídeňské státní opery, je ze zcela zřejmých důvodů liché. Nebýt šťastných okolností, bída je to i tam. Toto je téma na dlouhou diskusi, a tak se vracím k Šaldovu divadlu v Liberci. Chce-li mít plno a nepokládat si zbytečnou otázku, pod nánosem čeho "pseudozábavného" se skrývají celé národy (a jejich rodiny!) učitelů, lékařů, politiků, vědců, duchovních a všemožných dalších vzdělaných skupin obyvatelstva, které by kulturu měli mít za každodenní chléb a šířit její význam a hodnotu všude, kde se s jejím slabým výskytem potkají, musí být ve svém PRODEJI aktivnější a nespoléhat se jen na velice neúčinné a prakticky pasivní prodej svých výtvorů na webových stránkách a na spíše asociální síti typu facebook. Způsoby jsou, chce to však používat jiný typ snahy, než je ten současný, a dát do ní stejné úsilí jako do tvorby umění. Publikum je třeba dlouhodobě a systematicky na RŮZNÝCH místech hledat. Kvalitou je pak nutné jej držet a nepustit.

© Divadlo F. X. Šaldy v Liberci
© Divadlo F. X. Šaldy v Liberci

Pan dirigent Martin Doubravský bude moc rád, prodá-li více lidem svůj um, který jsem jednoznačně slyšel ve formě zdařilého uchopení Janáčkovy skvostné partitury. Hráči orchestru budou mít velkou radost z toho, že si jejich velmi dobrou souhru a výborně znějící nástroje poslechne více lidí a že je potleskem ocení za to, kam se jako orchestr se svým zvukem dokázali dostat. Režisérka Linda Keprtová odvedla skvělou práci v klasickém stylu, pomohla jí k tomu moc hezkou a živou scénou Marie Blažková. Bylo potěšením sledovat herecký výkon Lívie Obručník Vénosové v roli Jenůfy a též, i přes ohlášenou indispozici, prožívat s touto pěvkyní útrapy prostého vesnického děvčete díky jejímu zdařilému pěveckému výkonu. Vzpomeňme na tomto místě, že v květnu loňského roku bylo možno v rámci hostování Slezského divadla Opava (dirigent Petr Šumník) s inscenací Její pastorkyně v nedalekém Jablonci nad Nisou možno slyšet další výbornou představitelku této role, kterou je Tereza Kavecká.

© Divadlo F. X. Šaldy v Liberci
© Divadlo F. X. Šaldy v Liberci

Z umělců, kteří se na libereckém nastudování Janáčka podíleli, mě snad nejvíce zaujal tenorista Josef Moravec. Jeho Števa byl plný nejrůznějšího emočního odstínění, které dokázal skvělým způsobem spojit se svými hlasovými možnostmi. Techniku má výbornou, hlas příjemné barvy je krásně otevřený a ideálně posazený. Jeho přednesu je výborně rozumět. Perfektně intonuje a dokáže citlivě najít vyvážení intenzity svého zpěvu s dynamikou orchestru. S Její pastorkyní se setkal již za doby svých studií na Pražské konzervatoři a účinek na jeho vnímání této opery potvrzuje reakcemi na mou zvědavost. "Velmi rád vzpomínám na představení v Národním divadle, kde jsem měl možnost slyšet nezapomenutelné obsazení - Gabriela Beňačková, Peter a Miroslav Dvorský, Anja Silja." Liberecká inscenace je po košickém nastudování této role (režie Michael Tarant) jeho druhým vnořením se do charakteru Števy. O režisérce Lindě Keprtové říká : "Je prostě výjimečná režijní osobnost. Vyžaduje opravdovost a přesvědčivost. Nevodí vás pouze "od značky na značku", ale dá vám individuální prostor ke ztvárnění role. Vyhovuje mi to a cením si toho." Dále pokračuje o charakteru své postavy. Zajímal mě jeho přístup k negativní mládenecké roli. "Števa je sice sebevědomý vesnický krasavec a lamač dívčích srdcí. Ovšem pod tíhou událostí se ukáže jako rozmazlený a nezodpovědný zbabělec. V osobním životě bych se s ním nerad ztotožňoval, ale na jevišti si tento úkol užívám." Každý návštěvník liberecké opery toto jistě postřehl, přesvědčivost a přirozenost byla cítit v každém okamžiku, a tak není divu, že i spolupráci s herecky nadanou sopranistkou Lívií Obručník Vénosovou hodnotí velmi pozitivně. "Výkon na jevišti mohou ovlivnit samozřejmě i kolegové. Lívie je skvělá kolegyně, které si vážím a obdivuji. Proto společnou řeč nacházíme velmi snadno."

© Divadlo F. X. Šaldy v Liberci
© Divadlo F. X. Šaldy v Liberci

Celkově lze o liberecké inscenaci říci, že zde bylo nalezeno opravdové umělecké souznění mezi režií, hudebním nastudováním a pěvci. Bude-li tento trend pokračovat, máme se na severu Čech nač těšit. Sama kvalita však více aktivních diváků a posluchačů nepřivede, a tak se znovu vracím k názoru, že si je divadlo mnohem aktivněji musí hledat samo.

(představení : 29.12.2016)