Recenze CD: Lilit Grigoryan – klavírní virtuoska z Jerevanu s Variations Sérieuses u Orchid Classics

31.01.2019

Jednoho dne vezmu batoh a budu se procházet pár týdnů po Arménii. Jerevan navštívím buď začátkem své cesty, nebo úplně na jejím konci. Spolu zájemci o objevování krás této země nechť se již hlásí. Arméni mají očividný talent v mnoha oblastech hudby, jednou z nich je zpěv, druhou pak ovládnutí některého z námi tak dychtivě poslouchaných nástrojů.

V dnešním případě je to křídlo značky Yamaha CFX, skvostný to nástroj, soudě dle poslechu tohoto CD, nejen skvostně vyhlížející, též ale skvostně znějící. Proč se v berlínském Jesus-Christus Kirche v únoru 2018 nahrávalo zrovna s touto značkou, je zřejmé. Klavíristka Lilit Grigoryan je vítězkou stipendia u evropské Yamaha Music Foundation. Dobře že tak, je to příjemná změna oproti neustále poslouchaným značkám Steinway či Bösendorfer.

Variace jako výzva pro skladatele, variace jako výzva pro interpreta, variace jako výzva pro posluchače. Trojí zábava ve společnosti velkých jmen. Johann Sebastian Bach (v aranžmá Busoniho) a jeho Chaconne v D moll (BWV1004) je vedle Variations sérieuses op. 54 (odtud taky název alba) s Rejected variations č. 11-14 Felixe Mendelssohna a Variací v B moll op. 3, jejichž autorem je Karol Szymanowski, tím nejpodivuhodnější a nejobdivuhodněji zahraným, co jsem na albu našel. Odpovídá tomu přímou úměrou i četnost poslechu, kdy jsem nejvíce času věnoval právě těmto skladbám. Naopak nejméně se mi sžívalo s koncertními chromatickými variacemi George Bizeta, ve kterých jsem ani z poloviny nenašel tolik, co v kompozicích prvních tří zmiňovaných autorů. 32 variací na originální téma v C dur Ludwiga van Beethovena mne sice bavilo a samo sebou potěšilo, jedním dechem ale dodávám, že nahrávka Jana Bartoše u Supraphonu z roku 2017 mi přijde uchopená a prokreslená lépe.

Grigoryan nachází ve své hře patřičnou hloubku, rozdává štědrost své hry plnými hrstmi a zde chci znovu zmínit samotný nástroj, protože právě ten je prostřednictvím vzorové techniky Grigoryan zdrojem bohatého, ze široka rozevřeného, úderného a přitom ukázněného zvuku. Jásot je zde jásotem, střídmost střídmostí. Spodní registr klavíru je jako nejúrodnější zemina, z níž vše podstatné vzrůstá, zraje a voní. Lilit hudbu nejen hraje, ona jí přímo žije a na emocích z nahrávky plynoucích je to pěkně znát.

Po poslechu tohoto alba, dalšího z vzácně vyrovnané řady těch, které Orchid vydává, bude zcela jistě při mých cestách s batohem po krásách Arménie obsahovat můj smartphone i nahrávku enormně zajímavé pianistky jménem Grigoryan. Tam, kde chodit budu, jen ticho bude, ideální to místo k poslechu - a to jaksepatří autentickému.

www.lilitgrigoryan.com