Soumrak bohů v Chemnitzu jako velká paráda a velké zakončení celého Ringu

25.12.2018

© Nasser Hashemi
© Nasser Hashemi

Wagnerův velkolepý Soumrak bohů, který v režii Elisabeth Stöppler (se scénou Anniky Haller a kostýmy Gesine Völlm) v prvním dějství evokuje náš neméně velkolepý cimrmanovský skvost Dobytí severního pólu, je od prosince možno navštívit v operním domě v Saské Kamenici. Theater Chemnitz uzavírá inscenační cyklus, ve kterém během tohoto roku v režii čtyř dam režisérek uvedl všechny čtyři části tetralogie.  

© Kirsten Nijhof
© Kirsten Nijhof

Stöppler, která namísto vznešeného koně jménem Grane nechává jezdit sáňky, Stöppler, která nechává Siegfrieda zemřít až na konci smutečního pochodu tak, že mu Brünnhilde přikládá ruku na srdce a zastavuje jej, a v neposlední řadě Stöppler, jež nechává v samotném závěru Hagena zemřít tak, že jej Gutrune zastřelí, to vše je žena, pravá divadelnice, která ze Soumraku, až snad na "davovou" scénu v druhém jednání, která byla dost povrchní a nenápaditá, udělala moc pěknou podívanou. Tomu říkám odpověď na takřka koncertní provedení, které například vidíme ve Vídeňské státní opeře. Soumrak bohů mi obecně celkem často připadá jaksi "nevyužit", jakoby se jej takřka všude inscenační tým bál vzít pevně do svých rukou, něco vymyslet, strávit nad ním trochu více času. Není tomu tak naštěstí v Chemnitzu, doporučuji vidět.

© Kirsten Nijhof
© Kirsten Nijhof

Tenorista Daniel Kirch mne potěšil již jako Siegfried v Siegfriedovi. V Soumraku bohů ovšem povznesl svůj výkon ještě o stupínek výše a v jistém ohledu se svou interpretací přiblížil mistrům Gouldovi a Schagerovi. Zcela výstavním způsobem dokázal skloubit komediální část hrdinovi postavy s jeho tragickou tváří, s tváří, která je drcena rukou osudu. Vše vrcholí při setkání s dcerami Rýna. Pološílenství, zlomenost, hra na hrdinství a přetvářka před sebou samým - to bylo herecké excelování. Kirch byl navíc ve výtečném hlasovém rozpoložení. Hlas byl uvolněný, překrásně se z něho nořilo to nejlepší, co obsahuje. Neobvyklá atraktivní barva, síla, poutavé výšky a všudypřítomná technická jistota, za to vše mu patří poklona.

© Nasser Hashemi
© Nasser Hashemi

Jako Brünnhilde se v této sérii představení uvedla Stéphanie Müther. I tato pěvkyně patřila k velkým objevům a překvapením večera. Danielu Kirchovi byla ve svém hlasovém přednesu rovnocennou partnerkou. Potěšila hutným a přitom pružným a vřele znějícím sopránem. Nemá problém s šíří svého hlasu ve vysokých polohách. Zní vždy přirozeně a dokáže se bez potíží dostat nad orchestr, aniž by se uchylovala k tlačení na hlas. Jméno k zapamatování, upřímně se těším na její Brünnhildu ve Valkýře v roce 2019.

© Kirsten Nijhof
© Kirsten Nijhof

K této umělecky silné dvojici lze s velkou dávkou uznání zařadit mezzosopranistku Anne Schuldt, která byla Waltrautou a vtiskla své scéně punc nejvyšší přesvědčivosti a pěvecké kvality. Její výstup patřil k tomu nejlepšímu, co bylo možno v daný večer slyšet. Schuldt má perfektně posazený hlas, obdivuhodnou techniku a moc pěkný témbr. Když je potřeba, plane jako plamen, jsou však okamžiky, kdy z něho mrazí. Rovněž zde se nemohu dočkat provedení Valkýry, kdy by měla být Frickou.

© Nasser Hashemi
© Nasser Hashemi

Hagenem byl Marius Bolos byl Hagenem. Pojat byl jako hotelový barman, jehož úkolem bylo dostat co nejvíce alkoholu do Gunthera a Gutruny. Herecky byl přesvědčivý, pěvecky mohl být vyrovnanější, nicméně i on v daný večer přispěl k úspěchu celého představení. Cornelia Ptassek se již velmi pěkně prezentovala jako Freia, i jako Gutrune předvedla, co se v jejím hrdle plném sopránu skrývá a byla jak svůdnou, tak impozantně roztouženou (a následně zklamanou) Guntherovou sestrou.

© Kirsten Nijhof
© Kirsten Nijhof

Baryton, kterým oplývá Pierre-Yves Pruvot se publiku líbil též. Krom velmi dobrého zpěvu je nutno i zde zmínit psychologické ztvárnění role. Přijde mi, že v Chemnitzu došlo k velmi pěknému a zdravému souznění několika osobností, které se zdravě utkali v souboji o co nejvěrnější a nejpřirozenější vtisknutí odpovídajícího charakteru do interpretovaných postav. Zde je zásluhou celého divadelního aparátu, jakým způsobem se podařilo dát dohromady tým lidí, kteří jako celek připravili svým divákům večer, na který budou velmi dlouho vzpomínat. V souvislosti s tím není možné zapomenout na zkušeného Jukku Rassilainena, který ozdobil úvod druhého jednání svým výtečným Alberichem.

© Kirsten Nijhof
© Kirsten Nijhof

Nejprve se zdálo, že provazem zabezpečené Norny bezradně bloudící ve sněhové bouři, budou lkát nad tím, že psi již byli snědeni (nakonec to byl jen Grane a Siegfried musel od své milé dostat na cestu sáňky), text ovšem plně ctil libreto a divák si tak plně mohl vychutnat první ze skvělých nápadů inscenačního týmu. Anja Schlosser, Sylvia Rena Ziegler i Cornelia Ptassek své party zazpívaly působivě, hlasy naplněnými citem a předzvěstí dřívějších a následujících událostí bylo velkou radostí poslouchat.

© Nasser Hashemi
© Nasser Hashemi

Druhá trojice, dcery Rýna, Guibee Yang, znovu Sylvia Rena Ziegler a Sophia Maeno, navázala na svůj podmanivý zpěv ze Zlata Rýna a opět prezentovala tři hlasy, které bych vzhledem k svým kvalitám rád poslouchal i samostatně. Opět chci vyzvednout soprán jihokorejské pěvkyně Guibee Yang. Ten je nádherný, jako hvězdy na obloze, proniká do nejzazších poloh lidské duše a nechává připomenout, že to nemusí být jen nejvýznamnější operní domy z Berlína, Mnichova, Vídně, Drážďan či Milána, kde je možné slyšet zpěv jen obtížně popsatelné krásy.

© Nasser Hashemi
© Nasser Hashemi

Robert-Schumann-Philharmonie zahrála soustředěně a pozorně. Guillermo García Calvo orchestr připravil s největší pečlivostí (dobře si vedl i sbor pod vedením Stefana Bilze). Investice do času se vyplatila, téměř bez výhrad vyšlo vše, na co bylo sáhnuto a i proto se při závěrečném potlesku stálo a děkovalo velmi spontánně, upřímně a hlasitě. Tolik by Wagnerovu Prstenu ze Saské Kamenice slušel záznam a následné vydané na Blu-ray a DVD. Titulek "The Chemnitz Ring" u labelu DG by obalu nádherně slušel a všichni by mu to přáli.

© ElegantClassics
© ElegantClassics
© ElegantClassics
© ElegantClassics
© ElegantClassics
© ElegantClassics