Recenze CD : Je tu Gustavo Gimeno a jeho Orchestre Philharmonique du Luxembourg

05.08.2017

Nikdy si nepřestanu stát za tvrzením, že lze mezi dvacet nejlepších orchestrů světa zařadit orchestrů sto. Orchestre Philharmonique du Luxembourg je bez pochyby jedním z nich a tvrdit je to vhodné a doslova nutné po poslechu jeho studiových nových nahrávek, jež realizoval pro label Pentatone. Za uměleckými kreacemi stojí dirigent Gustavo Gimeno, jenž je hudebním ředitelem tělesa od sezóny 2015/2016.

Španělský umělec, který se narodil roku 1976 ve Valencii, nasbíral mnoho zkušeností pod vedením Marisse Jansonse, Claudia Abbada a Bernarda Haitinka a má za sebou úspěšná vystoupení s nejvěhlasnějšími orchestry v USA i v Evropě. Zajímavou kombinací jeho nahrávacích snah jsou tři v krátkém časovém sledu po sobě vydané disky, které se nesnaží zaujmout nejfrekventovaněji uváděnými díly, ale opusy, které, ač jsou rané, odkrývají nezanedbatelné množství kvalitní hudby.

Šostakovičova první symfonie, jež se spolu s několika drobnějšími skladbami (op. 1, op. 3, op. 7 a op.42) nachází na disku druhém, odhaluje Gimenovu schopnost vytěžit maximum i z díla skladatele ruského. Orchestrální aparát je pevně v rukou, direktivní přístup k rytmické složce zaujme od prvního okamžiku. Technicky vybroušená hra jde ruku v ruce s atmosférou díla a nedostává se k nám tak umělá dokonalost, ale naopak v živých barvách vykreslená partitura, tak jak ji známe z živých symfonických koncertů!

Brucknerova 1. symfonie je na CD zaznamenána spolu s pochodem v D moll WAB 96 (součástí čtyř orchestrálních kusů z roku 1862) a třemi kusy pro orchestr WAB 97. Provedení má nádech noblesy a nadhledu. Skýtá zajímavý pohled pod pokličku uměleckého týmu, jež nepochází z německy mluvících zemí a je zajímavý v dynamice a v zvukových drobnostech, které díky stavbě svého díla Bruckner umožnil posluchačům bez přemíry pozornost odvádějících myšlenek pohodlně vnímat.

Relativně nejtěžší úkol může dirigenta mladší generace potkat při nahrávání díla Maurice Ravela. Umělecká vyspělost, jasný hudební výraz i promyšlenost jak každého hudebního celku, tak toho nejtitěrnějšího detailu však podávají jasný důkaz o tom, že i zde se snímek Daphnis a Chloé stává tím, který si velmi rádi poslechneme nikoliv pouze jedenkrát. Nahrávka k opakovanému poslechu přímo láká, na povrch vyplouvá interpretace plná vášně a emocí. Disk je doplněn o slavnou Pavane pour une infante défunte a Une barque sur l'océan. Posledně zmiňovaná skladba pocházejíci z let 1904/1906 byla původně komponovaná pro klavír a v podání lucemburských překrásným způsobem vykresluje vše, co chtěl její autor zachytit.

Díla Brucknera a Šostakoviče byla nahrána ve Filharmonii v Lucemburku v červnu roku 2016, dosud poslední vydaný záznam pochází z března roku tohoto. Akusticky zajímavý obraz snímků slibuje mnoho zajímavého i do budoucna a je tak faktorem, díky kterému se můžeme těšit na nahrávky další.