Čarostřelec v Semperoper

29.01.2017

© Matthias Creutziger - Semperoper Dresden
© Matthias Creutziger - Semperoper Dresden

Je přímo báječné, jak často je nyní v mnoha blízkých evropských divadlech uváděn Čarostřelec. Carl Maria von Weber stvořil dílo, které má svým nábojem a mistrovsky zkomponovanou hudbou neopakovatelný charakter. Při jeho uvádění mohou excelovat jak režiséři, scénografové a kostyméři, tak dirigenti, hráči orchestru, sbor a pěvci. Vše je ve prospěch diváka, který se setkává s mnohovrstvou divadelní produkcí, na kterou se rád vrací. Ne jinak tomu je i v drážďanské Semperoper, která po loňské premiéře, jíž nastudoval Christian Thielemann, nyní uvedla další sérii představení, a to s obměněným ansámblem. Dirigentské taktovky se tentokrát ujal německý dirigent Christoph Gedschold a bylo to provedení zajímavé a výrazově barevné. I proto je možno se těšit na Čarostřelce, kterého již velmi brzy hudebně nastuduje pro novou inscenaci téhož díla v opeře v Lipsku.

Skutečnost, že byl drážďanský Čarostřelec nahrán a velmi brzy poté vydán jako záznam na DVD/Blu-ray u společnosti C Major, hovoří o velkých kvalitách a ambicích. Ty lze potvrdit. Režisér Axel Köhler vše nastudoval do velkého detailu a nechal velmi dobře vyniknout mnoha dosud nedotknutým inscenačním možnostem. Uchopil dílo s velkým citem a ve spolupráci s Arne Walther (scéna), Katharinou Weissenborn (kostýmy) a Katrin Wolfram (choreografie) připravil poutavé a zajímavé operní momenty.

Od první chvíle hlasově zaujala mladá talentovaná pěvkyně Menna Cazel zpívající Aničku. Rodačka z Walesu má krásně položený čistý soprán, který dokáže hbitě poletovat v prostorách velkého divadla, a má oporu ve výborně zvládnuté technice. Z mladistvého kouzla a z kouzla své osobnosti též může těžit, a také těží, Němka Christiane Kohl, která se narodila ve Frankfurtu nad Mohanem. Svou roli Agáty zvládla s bravurou, předvedla jak niterné polohy, tak svítivé výšky. Typem hlasu si navíc se svou kolegyní Mennou Cazel velmi sedla a spolu s ní tak tvořily pár, který se nadmíru dobře poslouchal.

Mužské části pěvců bez jakéhokoliv překvapení vévodil vždy skvělý a vždy plně v roli zabředlý německý basista Georg Zeppenfeld. Nešetří se, vždy hraje a zpívá naplno, v každé inscenaci je elementem, který večeru dodává silný vůdcovský akcent, a obecenstvo jej za to svým potleskem vždy po právu odměňuje. Tak to bylo i s jeho Kašparem! U tenoristy Marca Jentzsche, který ztvárnil Maxe, bych uvítal větší hlasovou sytost a pevnost vyšších poloh. K celkovému úspěšnému vyznění mu však velmi významně pomáhá nezaměnitelnost jeho témbru. Barva jeho hlasu je čímsi přitažlivá, a právě to z něj dělá pěvce, který se dokáže prosadit a být spolehlivým prvkem celého ansámblu. I sbor pod vedením Jörna Hinnerka Andresena měl (jako prakticky vždy) svůj velmi dobrý den a přednesl divákům své výstupy přesně v té kvalitě, ve které je očekávali.

(představení : 8.1.2017)