Recenze CD : Berlin Piano Quartet a jejich Fauré, Schnittke a Brahms

21.07.2017

Vášeň je slovem a heslem, které provází čtyřčlenný komorní soubor jmenující se Berlin Piano Quartet. Ten je složen z členů Berlínských filharmoniků. Jmenovitě se jedná o houslistu s česky znějícím příjmením Christopha Horáka, violistu Michu Afkhama a violoncellistu Bruna Delepelaira. U klavíru nalézáme ženu. Je jí Francouzka Kim Barbier. V bookletu nové nahrávky, kterou vydala společnost Sony Music pod labelem RCA red seal jsou jako producenti uvedeni Cornelia Schönberg a Wolfgang Hoff.

Nahrávka klavírních kvartetů Gabriela Fauré, Alfreda Schnittkeho a Johannesa Brahmse vznikla v květnu roku 2015 v malém sále rbb v Berlíně. Evidentně se jednalo o vhodnou volbu lokality. Zvukové proporce odpovídají čtyřčlennému komornímu sdružení, nástroje nejsou v celkovém obrazu zvuku natěsnány a dýchá se jim svěže. Prostor je vyplněn zurčícím zvukem klavíru (v přiloženém textu jsem se bohužel nedočetl, o jaký nástroj se jedná) v příkladné rovnováze k houslím i oběma hlubším smyčcovým nástrojům. Jak zvuk sólově se vyjadřujících instrumentů, tak plný proud čtyř současně se projevujících nástrojů je tak kvalitativní technickou dominantou celého snímku. Dominanta je zde však i umělecká! Ta může být bez okolků nazvána precizností a uměleckým souzněním čtyř muzikantských duší.

Přejeme-li si tedy prožít nádherný Klavírní kvartet G-Moll Johannesa Brahmse v té nejšpičkovější kvalitě, nezbývá příjemnější povinnost, než si tento disk pořídit. Obsáhlá čtyřvětá skladba nesoucí opusové číslo 25 nabízí posluchači vše, co si může přát z mistrovství Brahmsova i z mistrovství Berlínského klavírního kvarteta. Skladatel se ve svém díle dotkl všech možných myšlenkových světů. Je to dílo rané pocházející z roku 1862 a potěší nepřebernou paletou barev, zvukomalebných nálad, rytmů a svěžího mladistvého ducha.

Je-li Brahms hudbou, kterou vnímáme jako vžitou a přirozenou samozřejmost, pak je tu kontrast v podobě Klavírního kvartetu A-Moll, jehož autorem je Alfred Schnittke. Ten zemřel roku 1998 a přitom se to zdá být již celá věčnost. Jako věčné lze však již nyní označit mnoho jeho skvělých skladeb a jednou z nich je právě necelých sedm minut dlouhý kvartet. Díky němu se v kontrastu k Brahmsovi ocitneme ve zcela jiném světě notně romantikovi vnitřně i vnějškově filozoficky vzdáleném.

Úvodní skladbou disku však není ani hudba Brahmsova, ba ani hudba Schnittkeho. Výsostné místo zaujal Gabriel Fauré a jeho Klavírní kvartet C-Moll op. 15. Není těžké se dovtípit, proč zrovna hudba tohoto báječného francouzského skladatele zaujala čestné místo vedle Brahmse. Vždyť i hráč na violoncello, Bruno Delepelaire, je též stejně jako pianistka, Francouz. A máme tu tím autentické pojetí plné jiskry, hudebního humoru, úžasných skladebných motivů a prosté radosti z neobyčejně zářivého muzicírování.

Booklet CD je vybaven příjemnými fotografiemi a erudovaným komentářem z pera Inge Kloepfer. Celkově se graficky velmi vydařil a je důstojnou vizitkou přítomného digitálního obsahu. Nezbývá něž doufat, že se v dohledné době dočkáme snímku dalšího, tentokrát například s hudbou našeho Bohuslava Martinů.

www.berlinpianoquartet.de

www.sonyclassical.de

www.pr2classic.de