Arabella v Semperoper s Camillou Nylund a Bo Skovhusem

13.12.2018

© ElegantClassics
© ElegantClassics

Premiéra inscenace Arabelly Richarda Strausse v režii Florentine Klepper se v Semperoper odehrála 7. listopadu roku 2014 a byla uvedena pouze čtyři představení. Hrála se v daném roce i v Salzburgu na Velikonočním festivalu (zde vznikl video záznam, který label C major vydal následně na DVD a Blu-ray) a posluchač v saském městě musel čekat čtyři roky na to, než bude uvedeno představení páté. V Salzburgu to byla Renée Fleming, v předchozích drážďanských provedeních se jednalo o Anju Harteros, nyní to byla Camilla Nylund, která si zazpívala hlavní roli. Právě po této finské pěvkyni by se dle mého názoru dalo pojmenovat leckteré souhvězdí na obloze. Její výkony na mnoha evropských scénách sleduji dlouhodobě, zdobí ji hlas, který svým charakterem jednoduše nemá alternativu. Její soprán je měkký, intonačně čistý a dokonale vyzpívaný. Lze ho přirovnat k diamantu, jehož cenu svým okem stanovilo na tisíc gemologů.

© ElegantClassics
© ElegantClassics

Autorkou scény je Martina Segna, kostýmy navrhla a nechala připravit Anna Sofie Tuma. Až na práci se světlem, do které se s úspěchem pustil Bernd Purkrabek se tedy jedná o ženský inscenační tým. A tento tým, jako by plně rozuměl rozporům a světu, které se nachází v ženské schránce. Arabella je to v jejich podání, citlivá, pozorná, vkusná a pěkně dívatelná. Umožňuje se plně napojit na hudební a myšlenkové pochody svého autora a plně si je vychutnat. Bylo by neadekvátní tvrdit, že už duet v prvním jednání přinesl hudební vrchol večera a to jen proto, že oněch vrcholů bylo mnoho. Katharina Konradi zářila jako Zdenka už letos v květnu ve Wiesbadenu, její očekávaný debut v Semperoper tak nebyl žádným překvapením. Zpívala opět výborně a s hlasem Nylund si hlasově padla dokonale. Sopránu Nylund slušel soprán Konradi a naopak. Hlasově suverénní byla opět Christa Mayer v nevelké roli hraběnky, dobře si též vedla Sabine Brohm jako kartářka. Vysoce ovšem zaujala koloraturní sopranistka Olga Pudova coby Fiakermilli. V jejím hlase jakoby neexistovaly limity či fyzikální zákony. Zpívala skvostně a bude ji snad možno na pódiu ve městě na Labi vídat více a více.

© ElegantClassics
© ElegantClassics

I muži měli svůj dobrý den. Ostatně, na úrovni, kterou si dlouhodobě Semperoper drží, se stává opravdu sporadicky, aby někdo vysokou úroveň neměl. Známý barytonista Bo Skovhus. Pár lidí, co znám, jej nemusí, ano, má specifický způsob zpěvu, jeho dikce je čímsi zvláštní a jiná. Mé osobě se ovšem líbí a jako Mandryka je pro mě nadmíru dobrý! Kurt Rydl (nenapodobitelný hrabě Waldner), legenda, bas jako víno, nesmrtelná forma, nesmrtelný obdiv tisícovek milovníků opery po celém světě, další velký den velkého muže. Vyšinutý milovník, na smrt zaujatý svou myšlenkou získat Arabellu - to byl jako vždy výtečný tenorista Thomas Blondelle. Věrohodnými a všestranně se prezentujícími Hrabaty byli pánové Patrick Vogel, Martin-Jan Nijhof a Alexandros Stavrakakis.

© ElegantClassics
© ElegantClassics

Staatskapelle Dresden zní prakticky skvěle vždy (k tomu je nutno přihodit i výborně zpívající Staatsopernchor se sbormistrem Jörnem Hinnerkem Andresenem). Ať je to repertoár italský, francouzský či pochopitelně německý, vždy je to koncentrovaný, zvukomalebný, výrazově odstíněný a technicky perfektně zvládnutý orchestrální výkon. Izraelec Asher Fisch je známou a na poli opery velmi vyhledávanou persónou. V divadlech po celém světě má velké renomé a důvod k tomu prokázal i tentokrát. Arabella mu vyšla na jedničku, bylo co poslouchat a kdyby se ani nezpívalo a hrála čistě jen Straussova operní partitura, i tak by to stálo za to.

© ElegantClassics
© ElegantClassics
© ElegantClassics
© ElegantClassics